Ať mi nikdo neříká že ne

Pavel Dobeš

1:ČlD#mověk by se na tom světě nG#mudil,
kdB7yby bylo všechno, jak by chtD#měl,
v půl dvanácté ráno by se vzbG#mudil
a pB7ak by si hodinku poležD#mel.C# 
*:NF#aštěstí, jak bylo zjištěnG#7o,
C#unudit se nikdo nemůžF#e,B7 
krD#7áva, jen si lehne na senG#7o,
hmC#yz ji začne bodat do kůžF#e.
R:Je to takzvB7aný odpočinD#mek aktivní
ve své pB7odobě primitivnD#í:
kráva nervy ztrG#atí,
B7oháňkou se do much strefujD#e,
ty zvednou se a znovu vrG#átí
a mB7elodie se opakujD#me.
2:Člověk hlavně nadává na komáry
a trpí, když mu moli žerou šat,
když červotoč se zavrtá do almary
a housenky se slezou na salát.
*:Obdivujem roupy, co je táhne,
tady ještě jasno nemáme,
po čem jejich organismus prahne,
zatím ještě stále bádáme.
R:Zatím ještě stále bádáme,
zatím recept v ruce nemáme.
Zatím se pohodlně ztratí
tasemnice v našich útrobách,
i mandelinka v bramborové nati,
stejně jako myši v zásobách.
3:Jednou to tak bude zařízeno,
že se nikdo zdarma nenají,
parazitům bude odzvoněno,
už dnes je nikde rádi nemají.
R:Neboť člověku berou sílu, pijí krev,
probouzejí v něm hněv,
probouzejí v něm návaly zlosti,
ale až je člověk vyžene,
pracovních sil zas bude mít dosti,
ať mi nikdo neříká, že ne!
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:09:21.199+00:00
Výsledky hledání: